Roušky všem
Asi bych to ani nebyla já, kdybych se tentokrát nezařadila mezi švadlenky, co šijí roušky... Proto Vám bylo nejspíš jasné, proč jsem už druhý týden nevložila jediný příspěvek na svůj Instagram či Facebook. Kdepak, neonemocněla jsem, ale sedím od rána do večera u šicího stroje a šiji a šiji...
Velký obdiv a vděk patří také mé mamince, která se mnou vše sdílí... ty hodiny dole v mé šicí dílně, kde podporujeme jedna druhou, abychom ještě vydržely...
Od rána dopoledne uteče, ani nevíme jak... Pokud stihneme oběd, ulevíme zádům tak na čtvrt hodinky a zase pokračujeme... Kolem páté hodiny přichází krize, to se povzbuzujeme navzájem... Jak já začnu zpívat, mamka ví, že už mám dost a volá na mně, ať ještě nezpívám... :-) No pak už se smějeme absolutně všemu... Třeba tomu, jak první den dva maminka sbírala po zemi každou nitku, co jí upadla a po pár dnech už se pomalu brodí odstřižkami... :-) Nebo pokud jste četli prosbu České psychiatrické společnosti, co koluje internetem: "Přátelé, to, že v karanténě mluvíte se svými zvířaty, rostlinami nebo věcmi kolem je normální! Kvůli tomu volat nemusíte. Odbornou pomoc vyhledejte, až když Vám začnou odpovídat! " No a když pak začnu mluvit na svůj šicí stoj a ptám se ho, jestli chce namazat, nebo co chce, když mi začne náhodou stávkovat, tak maminka už jen čeká, kdy mi odpoví! :-)
Po pár dnech, kdy jsme z dílny vylezly opravdu jen do postele a ráno zase zpět už jsme volaly, že chceme také do karantény.... :-) Ale ne, nechceme se rozhodně rouhat samozřejmě...
Jen už si nepamatuji, kdy jsem naposledy něco uvařila, upekla, vytvořila... (krom roušek a roušek a roušek a roušek...), nebo uklidila... Z rádia pořád jen hlásí, jak lidé, co jsou zavření doma jen uklízí a hledají si zábavu... No a já doma snad ještě nikdy takový nepořádek neměla! Asi si to umíte představit, když tam hospodaří sami chlapi bez ženské ruky, a to už druhý týden!
Přesto se nevzdávám a jedeme dál... Snažíme se uspokojit co největší kus poptávky spolu s ostatními švadlenkami...
Pokud se ptáte, zda roušky i prodávám, tak ano.
Zprvu jsem si tedy jen bláhově myslela, že jich ušiji pár, podaruji rodinu a známé... Pak jsem je začala rozdávat dál, potřebným a dobrovolníkům atd... těm samozřejmě též zdarma... Ale když poptávka stále rostla a hlásili se další a další, už jsem si v tom množství nemohla dovolit je rozdávat a začala jsem je tedy prodávat za symbolickou cenu materiálu a energie.
Jako první jsem si udělala tento střih, který jsem našla na internetu, jen jsem si doladila svůj rozměr, aby vyhovovala velikost... Tento jsem i mnohým z Vás rozesílala z mobilu s narychlo nafoceným fotopostupem k šití.
Po prozkoumání materiálů nejlépe vyhovuje 100% bavlněné plátno, dvojité, které můžete vyprat, případně vyvařit a můžete takto roušku opakovaně použít.
O vhodném materiálu, jak který zajistí schopnost filtrace virových částic a prodyšnost jsem se dočetla v tomto článku ZDE, kde je srovnána jak prodyšnost, tak účinnost filtrace různých běžně dostupných textilních materiálů.
Tenhle typ roušky sedí hezky na obličeji, rychle se nasazuje pomocí gumiček za uši a nemusí se zavazovat.
Stačilo jen vychytat velikost pro dospělého a velikost dětskou, která sedí dětem tak do šesti let, ostatním větším dětem pak pasuje velikost pro dospělé stejná. Na fotu je vidět rozdíl velikostí.
Pro tento typ roušek za uši jsou nejvhodnější gumičky co nejtenčí, protože pak po delším nošení tlačí ty širší prádlové gumy za ušima. Tedy kloboučkové gumičky zprvu vedly! Bohužel se brzy vyprodaly jak ve všech galanteriích v okolí, tak v internetových obchodech. Prosily jsme tedy každého, kdo co doma najde, aby donesl...
Nejvíce mne pobavil kamarád, který přinesl tři náviny kloboučkových gumiček, které dostal od paní sousedky, byly z roku 1900! :-) Když jsem si trochu postěžovala, že zrovna moc nepruží, tak mi odpověděl, co prý bych chtěla, že to mám brát tak, že je skoro válka :-) No měl v podstatě pravdu. Krom prádlových gum se nám sešly i gumičky z mikin a bund, takové ty silnější kulaté... prádlové gumy různých šířek atd... Tímto bych všem chtěla ještě jednou moc poděkovat!
♥ ♥ ♥
Až mne dojalo, jakou snahu kdo vynaložil, aby gumičky sehnal, obstaral, poslal... Jste báječní všichni!
Dokonce mi přišel tip na to, jak rozříznout "gumicuky", ve kterých je gumiček uvnitř opravdu hodně... Bohužel ty ale tahají a "holí" za ušima... :-) Někteří stříhali silonky na proužky... No nápadů bylo... :-)
Takže tedy bylo našito a čekalo se na gumičky...
Mezi tím jsme začaly stříhat na proužky žerzej, někdo stříhal na proužky i pružná trička... Tyto proužky se po natažení hezky zkroutí a krásně pruží...
Pruživost je výborná, navíc jsou tyto kulatinky měkoučké, takže za mně velmi dobrá alternativa...
Pak mi kamarádka poradila silikonové gumičky, co se používají na korálkové náramky... Ihned jsem objednala, tyto byly ještě dostupné. :-) Hurá!
Silikonové gumičky, průměr 1mm, dají se jak vyvařit, tak jim nevadí žehlička, jsou tenké, měkké za uši... Takže za mně také dobrá volba!
Někdo žádal do roušky také všít kapsu na vložení papírového kapesníku, tedy i takových jsem pár ušila...
Ale roušky s kapsou jsou za mne lepší tyto, kam se kapesník lépe vkládá i lépe se vejde, případně lze do kapsy vložit i jiný filtr.
Jedná se o roušku také dvojitou, obdélníkovou s kapsou se stahováním po stranách. Podle mne tato lépe drží na obličeji, sice se musí zavazovat, ale na delší použití, práci, či jinou dlouhodobější činnost je vhodnější.
Zavazuje se za krkem, ale v podstatě ji lze zavázat i takto za uši, pokud ji chcete jen narychlo nasadit a použít... Pro delší použití je pohodlnější zavázat dozadu za krk. Vrchní oblouček šňůrky vést nad ušima, aby rouška nesjížděla dolů, spodní konce pak zavázat dole za krkem. Já si vždy ještě malinko zahrnu horní okraj pod očima kolem nosu, je mi to tak pohodlnější a hezky to drží.
Ať už zvolíte roušku tu nebo tu... Dbejte především na materiál a možnost dezinfekce. Pokud roušku pokaždé nechcete vyvářet, také žehlením při vyšší teplotě lze roušku dezinfikovat... Někdo roušky dokonce peče v troubě na 60-70 stupňů cca půl hodiny.
Dnes už nosíme roušky všichni, tedy alespoň Ti ohleduplní z nás... Všude zní slogan "Má rouška chrání Tebe, Tvá rouška chrání mne... " prostě jsme v tom spolu, jeden za všechny, všichni za jednoho, společně to zvládneme!!!
Pokud ještě nemáte svou roušku, nebo chcete ušetřit nad nákupem jednorázových roušek pořízením bavlněné roušky, kterou lze opakovaně použít, ráda Vám ji ušiji, pokud nemáte žádnou švadlenku nebo možnost ušití.
Každý asi budeme chtít mít roušek více na střídání, praní.. Jedna nám stačit nebude, asi je ještě nějakou dobu budeme muset nosit, takže pořízení se jistě vyplatí.
Chcete roušku?
Chcete roušku?
Můžete mne kontaktovat na mém Instagramu, nebo Facebooku, případně pište SMS nebo přes Whatsapp 725447846.
♥ ♥ ♥
Vaše PASTUdomov - #rouskyvsem
